pondělí 5. října 2020

Sucho

Je to už spoustu let,

je to už spoustu dní,

co tekl tu divoký proud.

Nyní se na loďce

s vesly či s plachtami

nelze dál od břehu hnout.

 

Okolí koryta

požárem zbarvené,

řečiště suché jak troud,

zmizela hladina,

zmizelo rákosí,

ze břehů valí se čmoud.

 

Dávno je ztracen kout,

z něhož jsme společně

chtěli do života vplout,

namísto toho nás,

dost možná nechtěně,

zbavil čas citových pout.

 

Je to už spoustu let,

co jsem si pomyslel,

že dokážu srdce své

někomu odemknout.

 

Je to tak dávno,

že už mám problémy

si na lásku vůbec jen vzpomenout…




- - - - - - - - - - - -


Pár slov k básni: Klasické vzpomínání na dávno vyhaslé city, nic moc objevného. :D

Pár slov k fotografii: Schwarzenberský plavební kanál, který lemuje cestu k Hauswaldské kapli u Srní, v době mojí návštěvy zdaleka nebyl splavný. Ale alespoň mohla vzniknout nějaká efektní fotka, na jejímž základě vlastně celá tahle báseň vznikla.

2 komentáře:

  1. Smutné, ale dobré

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) Budu se snažit nějak střídat smutné básně s těmi atmosférickými či kritickými, ať tu z toho není úplně slzavé údolí... :D

      Vymazat