Zákaz vycházení

Noc si nás svázala

jako svá rukojmí.

Noc nás teď zavřela

do vlastních hlav.

 

Pro mě tak přibyla

po všech těch jobovkách

dost možná nejhorší

z letošních zpráv.

 

Náhle si připadám

skutečně ohrožen.

Náhle mi vyšší moc

sebrala bezpečí.

 

Je přece bláhové

myslet si, proboha,

že se tím svázáním

společnost vyléčí.

 

Bez vzduchu nočního,

bez svitu měsíce,

cítím se najednou

významně oslaben.

 

Jak se mám procházet

Zámeckou ulicí,

když při tom paprsky

budu vždy zahalen?

 

Jak se mám odpoutat

ode všech problémů,

když je mi upřena

procházka v samotě?

 

Jak se teď zbavit mám

sžíravých pocitů,

že je v mém životě

všecičko nahnuté?

 

Skutečně myslí si

vzácný pan ministr,

že se po půlnoci

nakazím od ježků?

 

V tomhletom ohledu

měl by co nejdříve

někdo tam ze shora

zařadit zpátečku.

 

Zavírat do klecí

nevinné občany,

lidem bez domova

vysmát se do tváře…

.

…ze psího venčení

udělat ve mžiku

událost na hraně

vstupu do žaláře?

 

To, že je v obchodech

furt hlava na hlavě,

to tady nikomu

nepřijde zvláštní.

 

Zbrzdit všem životy

a upírat svobodu,

to je tu naopak

velikou vášní.

 

Se smutkem sleduju

reportáž z Auschwitzu.

Se smutkem sleduju

reportáž z Brna.

 

Na našich životech

ulpěla v tento čas

zas další veliká,

odolná skvrna.

 

Diktátor strachu

se ke slovu dostává,

křičí teď najednou

na plné plíce.

 

Budeme počítat

čas v kobkách strávený

jenom na týdny,

či i na měsíce?

- - - - - - - - - - - -

Pár slov k básni: Dneska jsem jenom chtěl ze sebe nějak dostat své rozhořčení a smutek nad tím, že se pod námi náš chatrný vor svobody povážlivě rozhoupává. Reportáž z nočního Brna, kdy policisté čekají na osamělé chodce (včetně bezdomovců!), zpovídají je a sázejí pokuty, byla jednou z nejodpornějších věcí, co jsem kdy viděl. Takhle stísněný pocit jsem od začátku pandemie nezažil... Slyším ozvěny totality a nelíbí se mi to. 

Aby bylo jasno, jsem pro zpřísnění opatření, ovšem musí se zpřísňovat na správných místech (obchody, firmy...), nikoli na nočních ulicích, kde beztak za současné situace nikdo není - je zima a podniky jsou zavřené. Já se chodil za tmy procházet celkem často z prostého důvodu - všude je klid a ticho, protože NIKDO NIKDE NENÍ. A to na vesnici i ve městě. Proto mi přijde toto konkrétní opatření (zákaz vycházení od 21:00) zcela zbytečné a směšné. Zavádět opatření jen proto, aby nějaká nová byla, by se nemělo. A už vůbec ne v této situaci.

Pár slov k fotografii: Záběr na jednu z Brněnských ulic z dob, kdy byl svět ještě v pořádku...