Prázdné chodby,
vrzající schody,
každý roh vám
tajemství své poví…
---
Omítka spadaná,
nábytek rozházený,
člověk by zde raději měl
být ukázněný.
Pavučiny u stropu,
zábradlí zrezivělé,
některé věty by měly
zůstat nevyřčené.
---
Ve vzduchu prach,
na podlaze špína,
skrz okno se na nás někdo dívá…
- - - - - - - - - - - -
Pár slov k básni: Dneska to bude zase jeden archivní kousek z úplných počátků mé poetické tvorby. Jedná se o krátkou, lehce hororovou básničku, kterou jsem vytvořil na základě inspirace ponurou atmosférou polorozpadlého zámečku Dobrohoř, jenž se nachází nedaleko Starého Města pod Landštejnem.
Pár slov k fotografii: Fotografie je smutným dokumentem o tom, jak také může dopadnout zámek. Nutno ovšem podotknout, že stavba je v současnosti postupně rekonstruována, takže se dost možná blýská na lepší časy. :)
