neděle 8. listopadu 2020

Dobrohořský zámek

Prázdné chodby,

vrzající schody,

každý roh vám tajemství své poví…

 

---

 

Omítka spadaná,

nábytek rozházený,

člověk by zde raději měl být ukázněný.

 

 

Pavučiny u stropu,

zábradlí zrezivělé,

některé věty by měly zůstat nevyřčené.

 

---

 

Ve vzduchu prach,

na podlaze špína,

skrz okno se na nás někdo dívá…




- - - - - - - - - - - -


Pár slov k básni: Dneska to bude zase jeden archivní kousek z úplných počátků mé poetické tvorby. Jedná se o krátkou, lehce hororovou básničku, kterou jsem vytvořil na základě inspirace ponurou atmosférou polorozpadlého zámečku Dobrohoř, jenž se nachází nedaleko Starého Města pod Landštejnem.

Pár slov k fotografii: Fotografie je smutným dokumentem o tom, jak také může dopadnout zámek. Nutno ovšem podotknout, že stavba je v současnosti postupně rekonstruována, takže se dost možná blýská na lepší časy. :)

2 komentáře:

  1. Skoro jako bys psal o babiččině půdě :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že vzhledem k neutěšenému stavu zámku se tu dá nalézt mnoho paralel. :)

      Vymazat