Svět se zas rozpadá
na tisíc částí.
Po létu poklidném
vrací se tíseň.
Snad přijde už chvíle,
kdy vyšší entity
nám aspoň na chvilku
projeví přízeň.
Opět jsme ve strachu.
Opět jsme ve lži.
Anebo v pravdě?
To nikdo neví…
Snad nepřijde doba,
kdy za volný pohyb
nakráčí „pachatel“
z parku hned do
vězení.
Už vidím,
jak může dopadnout
tenhleten svět,
jestli to takhle půjde
dál…
- - -
Vláda si vychutná
svůj pocit moci
plnými doušky
a všichni zas
si oddaně schováme
své naštvané ksichty
pod nevinné roušky
a společně budeme
doufat,
že nepřijde další
reparát
téhle drsné životní
zkoušky.
Pokud ano,
nebude možná už cesty
zpět…
Ti nahoře
si totiž určitě
nenechají
nastalý pořádek
jenom tak zrezivět.
A může to dosáhnout
až do odporných rovin,
kdy vrátí se zpět
ty klasické lidské
chyby.
(Někteří na to čekají
-
- to bezpochyby.)
Vidina naší
budoucnosti
po pár slunečných
dnech
opět zešedla,
možná i zrudla,
a to, bohužel,
v rekordně krátké
době.
Snad nevrátí se čas,
kdy lidé se báli
jen vytáhnout paty z domu
bez kusu hadru na
hubě,
a kdy se
na piedestal šampionů
stavěli ti,
co sami kázali vodu
a přitom chlastali
víno
za naše prachy.
Snad nevrátí se čas,
kdy se v nás probudily
všechny možné
i nemožné strachy,
a kdy se stalo
jen zbožným přáním,
že nás někdo obejme,
nebo dokonce políbí.
Nejsou to kontakty.
Ani korona.
Je to samota,
která nejvíc lidí zabíjí…
Báseň asi mluví z duše spoustě lidem, včetně mě. Ale jak z toho ven?
OdpovědětVymazatV kanceláři jsem zřídila free zónu, měla jsem ji tam už na jaře, mám ji tam i teď. Jen čekám, kdy nás někdo napráská. Jako na jaře.
Jak z toho ven je otázka na pořádně dlouhé zamyšlení... Každopádně musím přiznat, že viru se bojím čím dál méně. Už jenom ten fakt, že je nám nové info servírováno dnes a denně ze všech stran, člověka podle mě přirozeně otupí. Podle mě je už nějaké zpřísňování zbytečné, maximálně tu hromadnou dopravu bych ponechal s rouškama, plexiskla v obchodech jsou taky asi fajn. Jinak ale pojďme žít normálně a přestat podporovat úzkosti a strach.
VymazatPrvorozeného a celou jejich třídu dnes poslali domů, mají tam Covid. Hygienická stanice jim všem nařídila deset dní karanténu, o víkendu jdou na testy. V sobotu jsme oba s manželem svědci na svatbě a já jsem před zhroucením, jak to dopadne a neskutečně naštvaná, protože si všechno musí člověk zjistit sám. A když už si to zjistí, je v šoku, jak jsou některá opatření naprosto nelogická - on byl v kontaktu s nakaženým, tudíž je potencionálně nakažený taky, ale podle algoritmů my, rodiče, do karantény nemusíme, i když jsme s ním v denním kontaktu. Kdyby se kolem toho nedělal takový blázinec a chránili se jen ti, kteří to skutečně potřebují nebo chtějí a virus se nechal volně šířit, mohl s námi na tu svatbu klidně jít. Takhle ji, v lepším případě, uvidí přes Skype.
VymazatBohužel, logika není silnou stránkou ve vyšších sférách. A to s tím zjišťováním je, bohužel, dost přesný... :/ Každopádně držím palce, ať se u vás situace uklidní. Určitě to zvládnete! :)
Vymazat